Kostel sv. Jiljí na Staré Praze

Poslání pražského kostela sv. Jiljí

 

Kostel je kostelem farním, je tedy srdcem křesťanské farnosti - nejmenší komunity věřících, kteří se společně scházejí ke slavení kultu. Jde především o mše svaté, mezi nimiž vyniká ta nedělní; dále se zde slaví liturgie hodin, probíhají zde pravidelné eucharistické adorace a konají se zde i jíné pobožnosti či bohoslužby. Kostel je zároveň kostelem konventním, je tedy místem liturgického života komunity bratří dominikánů, která sídlí ve zdejším klášteře. Tomu odpovídá i charakter a dispozice kostela.

 

Poloha kostela sv. Jiljí v Praze

Kostel svatého Jiljí se nachází v samém centru Starého Města Pražského, jen několik minut pěšky od stanic metra Staroměstská (A), Můstek (A/B) a Národní třída (B), nedaleko Klementina a Karlova mostu. Pro zobrazní polohy kostela sv. Jiljí klikněte zde.

 

Uspořádání kostela sv. Jiljí

Kostel nebyl původně navržen jako klášterní, proto nemá některé charakteristické rysy těchto kostelů. Přesto však můžeme bez problémů rozeznat chór, sloužící bratřím pro modlitbu liturgie hodin. 

 

Jinak si však kostel zachoval uspořádání typické pro většinu farních kostelů před druhým vatikánským koncilem. Tomu odpovídá i velké množství vedlejších oltářů, na kterých se však již zpravidla mše neslouží, protože mešní liturgie je soustředěne kolem hlavního oltáře.

 

Pohled na exteriér kostela sv. Jiljí v Praze

Na bočních oltářích můžeme vidět mnohé reprezentanty dominikánského Řádu, tak zde nalezneme nejen tři nejvýznamnější postavy Řádu - jeho zakladatele, svatého Dominika, velkého teologa svatého Tomáše Akvinského a jednu z patronek Evropy, svatou Kateřinu Sienskou - ale také svatého Alberta Velikého, svatou Zdislavu, svatého Hyacinta a blahoslaveného Česlava.

Charakter i dispozice kostela odpovídají liturgickému životu komunity bratří dominikánů, kteří sídlí v přilehlém klášteře.

Nejvýrazněji je však dominikánský charakter kostela demonstrován na hlavním oltářním obraze a stropních freskách. Na oltářním obraze vidíme scénu Ukřižování obklopenou významnými řádovými světci s jejich atributy. Všichni jsou orientováni k ukřižovanému Kristu, protože posláním Řádu je kázat Krista ukřižovaného.

 

Strop hlavní lodi je vyzdoben monumentální freskou Václava V. Reinera. Třebaže je někdy uvádění její pojmenování jako "Oslava dominikánského Řádu", celková kompozice jasně ukazuje námět, kterým je vítězství nad heretiky.

 

Jednotliví dominikánští světci vyzbrojeni svými atributy jako zbraněmi hájí baziliku svatého Jana na Lateráně proti útočícím heretikům.O významnu, jemuž se v řádové tradici vždy těšila nauka svatého Tomáše, svědčí nápis na jedné stuze heretiků, jehož český překlad znamená "Odstraňte Tomáše (=jeho učení) a padne Církev".

 

K charismatu Řádu vždy patřilo udělování svátosti smíření. Řád stále pokračuje v této službě a čtyři barokní vyřezávané zpovědnice stále slouží svému účelu. Zvlášť široká nabídka zpovědi či duchovního rozhovoru se tradičně otevírá v postní době a před velkými svátky.

 

Další fotografie dalších fresek, oltářů, zpovědnic a architektonických prvků naleznete ve fotogalerii.

Hlavní nástropní freska v kostele sv. Jiljí od  Václava V. Reinera

 

Patron kostela sv. Jiljí

 

Sv. Jiljí je patronem myslivců, pastevců, koňských handlířů, trosečníků, lučištníků, žebráků, malomocných, kojících matek;  Korutan a Štýrska, Norinberka a Osnabrücku, Brunšvicka, Toulouse, Štýrského Hradce a Edinburgu.

 

Je považován za ochránce proti duševním chorobám, proti neplodnosti u člověka i u zvířat, proti suchu, ohni a bouři, o pomoc při dobré zpovědi, při opuštěnosti, pomocník v nouzi (12 pomocníků), pomocník lesů.

 

Jeho atributy jsou laň, srna (vedle něho, zraněná šípem, kterou zachránil), šíp (někdy zabodnutý do světcových prsou), mše (slouží v přítomnosti krále, anděl přináší svitek na kterém je napsán králův hřích).

 

Vždy je oblečen do benediktinského opatského roucha a má někdy knihu a hůl.

 

Legena o sv. Jiljí

Zde si můžete přečíst celou legendu o životě sv.Jiljí.

 

 

 

 

Sv. Jiljí, patron kostela